Způsob určení podmínek PB – zvýšené požární nebezpečí | Požární prevence
Novinky

Způsob určení podmínek PB – zvýšené požární nebezpečí

Způsob posuzování požárního nebezpečí ( § 15 odst. 1 až 3 vyhl. MV č. 246/2001 Sb.) :

Zvýšené-požární-nebezpečí

podmínky požární bezpečnosti se stanoví k zabránění vzniku požáru a k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření. Při stanovení podmínek požární bezpečnosti se k prostorám, objektům a pracovištím, resp. místům, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti, přiřadí charakteristiky, podle kterých jsou definovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím (§ 4 odst. 2 zákona o PO).

V místech, ke kterým byly přiřazeny charakteristiky se ve vztahu k provozovaným činnostem se zvýšeným požárním nebezpečím prokazatelně vyhodnotí:

  • vyskytující se možné zdroje zapálení,
  • požárně technické charakteristiky, popřípadě technicko bezpečnostní parametry vyskytujících se látek potřebných ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku,
  • základní charakteristiky požární bezpečnosti staveb a technologií ( výška stavby, konstrukční systém, odstupové, popřípadě bezpečnostní vzdálenosti, dělení do požárních úseků, technická zařízení, druh provozu a technologií) z hlediska jejich vlivu na vznik a šíření případného požáru a zplodin hoření. Bezpečnostní vzdálenosti volných skladů sena a slámy od vybraných druhů objektů, lesů a komunikací jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhl. MV č. 246/2001 Sb.

Na základě vyhodnocení možných zdrojů zapálení, požárně technických charakteristik, resp. technicko bezpečnostních parametrů vyskytujících se látek a základních charakteristik požární bezpečnosti staveb a technologií se stanoví podmínky požární bezpečnosti při činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím, přičemž se vždy:

  • vymezí oprávnění a povinnosti osob při zajištění požární bezpečnosti pro zahájení, průběh, přerušení a skončení činnosti,
  • určí potřebný počet preventivních požárních hlídek a počet zaměstnanců zařazených do těchto preventivních požárních hlídek [ § 13 odst. 1 písm. a) zákona o PO l,
  • stanoví požadavky pro bezpečný pobyt a pohyb osob včetně zákazů a značení ( informace, výstrahy, příkazy a zákazy),
  • určí způsob zabezpečení volných únikových cest,
  • stanoví požadavky směřující proti vzniku a šíření požáru nebo vzniku výbuchu s následným požárem, nejsou-li tyto stanoveny výrobcem, například určení provozních podmínek technických zařízení a technologického procesu, podmínek případných odstávek zařízení nebo omezení provozu,
  • stanovení maximálního množství hořlavých a hoření podporujících látek, přípravků nebo materiálů,
  • zamezení vzniku nebezpečné koncentrace hořlavých plynů, par hořlavých kapalin nebo hořlavých prachů,
  • stanoví zajištění požární ochrany v době přerušení, omezení nebo přechodného zastavení provozu („doba sníženého provozu“) a v mimopracovní době,
  • vyhodnotí potřebné věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení, popřípadě také požadavky na speciální hasební látky a postupy, přičemž se vychází z podmínek stanovených vyhl. MV č. 246/2001 Sb.,
  • určí další požadavky, které závisí na druhu, místě a způsobu provozování činností se zvýšeným požárním nebezpečím, například pro mimořádné provozování těchto činností na přechodných pracovištích, tj. na místech, která nejsou k tomuto druhu činnosti projektována, dosud schválena nebo jinak určena (staveniště, volné prostranství, lesní porosty apod.), anebo když se změní výchozí podmínky.

Podmínky požární bezpečnosti při provozovaných činnostech se zvýšeným požárním nebezpečím se zapracují do příslušných druhů dokumentace požární ochrany uvedených v § 27 vyhl. MV č. 246/2001 Sb.

Za rozsah a způsob stanovení podmínek požární bezpečnosti odpovídá zpracovatel (osoba odborně způsobilá nebo technik požární ochrany), přičemž vychází ze stavu vědeckých a technických poznatků známých v době jejich stanovení. Za splnění tohoto požadavku se považuje dodržení podmínek stanovených normativními požadavky

( například ČSN 078304 apod. ). V případě dodavatelsky prováděných činností se zvýšeným požárním nebezpečím zabezpečuje stanovení a dodržování podmínek podle § 15 odst. 1 – 4 vyhl. MV č. 246/2001 Sb. právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která tyto činnosti vykonává, není-li smlouvou stanoveno jinak.

Způsob určování činností se zvýšeným a vysokým požárním nebezpečím (§ 17 vyl. MV č. 246/2001 Sb.)

Zvýšené požární nebezpečí

Množství látek vyskytujících se při provozování činností v jednom prostoru (jeden nebo více stavebních objektů, skladovací nebo manipulační plochy, technologická zařízení nebo jejich části, zásobníky a nádrže, které právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba užívá a které spolu stavebně, provozně nebo technologicky souvisejí) se sčítají. 

Pro účely stanovení podmínek požární bezpečnosti a posouzení požárního nebezpečí se při určování množství látek vyskytujících se v jednom prostoru nebo požárním úseku (§ 18 vyhl. č. 137/1998 Sb.), které je rozhodující pro zařazení provozovaných činností do kategorií podle § 4 zákona o PO, postupuje následujícím způsobem:

  • v případě provozování činnosti v jednom stavebním objektu, který není prokazatelně dělen do požárních úseků, se tento objekt považuje za jeden požární úsek a množství látek vyskytujících se v jednotlivých jeho částech se sčítají; jedná-li se o stavební objekt nebo zařízení, které z části tvoří požární úsek nebo úseky a část je požárně nedělena, potom se množství látek vyskytujících se v požárních úsecích s množstvím látek vyskytujících se v dalších částech objektu vzájemně nesčítají,
  • do roční produkce hořlavých kapalin, hořlavých plynů nebo hoření podporujících plynů se započítává množství těchto látek, které se vyrobí, vyskytují se při výrobě nebo naplní do zásobníků, cisteren nebo nádob za jeden rok v jednom stavebním objektu nebo v jednom prostoru,
  • v případě kusového balení (palety, lahve, sudy apod.) se objemy a množství látek v těchto obalech, za podmínek uvedených v předcházejícím textu, viz písm. a), b) a c), sčítají,
  • provozní náplně a záložní palivo, které jsou součástí silničních a kolejových vozidel, se do množství látek nezapočítávají; množství látek vyskytujících se v jiných částech silničních nebo kolejových vozidel (nádržích, kontejnerech apod.) se do celkového množství látek započítává pouze v případech, kdy při provozovaných činnostech dochází k manipulaci s těmito látkami ( např. přečerpávání nebo prodej). Pro přepravu nebezpečných látek platí zvláštní předpisy.

Pro účely určení množství látek podle § 17 odst. 1 vyhl. MV č. 246/2001 Sb. se vychází z kapacity, která je uvedena v ověřené projektové dokumentaci stavby nebo průvodní dokumentaci zařízení. Pokud v ověřené projektové dokumentaci nebo v průvodní dokumentaci tato kapacita uvedena není, vychází se z maximálního množství látek, které se v místě provozování činností vyskytují nebo se mohou vyskytovat.

Koncentrace hořlavého prachu nebo par hořlavých kapalin ve směsi se vzduchem nebo jiným plynným okysličovadlem se považuje za nebezpečnou pro výbuch s následným požárem („nebezpečná koncentrace“), přesahuje-li technicko- bezpečnostní parametry stanovené v průvodní dokumentaci. Nejsou-li technicko- bezpečnostní parametry stanoveny nebo doloženy průvodní dokumentací, považuje se za nebezpečnou koncentraci dosažení hodnoty 25 % a vyšší, než je dolní mez výbušnosti (čl. 1.30.1 ČSN ISO 8421-1 ) pro hořlavé prachy nebo páry hořlavých kapalin.

Při stanovení počtu zaměstnanců na pracovišti pro účely určení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. d) zákona o PO se vychází ze skutečných projektovaných hodnot vyplývajících z ověřené projektové dokumentace stavby (například trvalá pracovní místa – viz ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 apod.). Není-li toto ověřenou projektovou dokumentací stanoveno, vychází provozovatel činnosti z maximálního skutečného počtu osob současně vykonávajících činnosti na pracovišti, které jsou k němu v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu. Za pracoviště se přitom považuje stavebně oddělená část objektu nebo otevřené technologické zařízení.

Počet nadzemních podlaží se určuje součtem všech podlaží v nadzemní části budovy. Za výšku budovy se považuje výška její nadzemní části, kde se předpokládá vedení požárního zásahu.

Při určování počtu osob vyskytujících se v podzemních prostorách se postupuje obdobně jako podle § 17 odst. 4 vyhl. MV č. 246/2001 Sb. Za podzemní prostory se přitom považuje stavebně nebo technologicky oddělený prostor, který je využívaný k činnostem uvedeným v zákoně o PO [ § 4 odst. 2 písm. i) a odst. 3 písm. e)] a jehož stropní konstrukce a začátek únikové cesty se nachází pod úrovní podlahy východu do volného prostoru nebo pod úrovní okolního terénu.

Reference

V regionu Praha o okolí provádíme nejlevnější revize hasicích přístrojů, hydrantů a dalších požárně bezpečnostních zařízení.

Revize provádíme VŽDY s platným oprávněním a pojištěním odpovědnosti vztahující se k technicko - organizační činnosti v požární ochraně.

Vytvořil Matyáš Kalenda © 2014. Všechna práva vyhrazena.