Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby | Požární prevence
Novinky

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby

Vyhláška č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby
se změnami: 20/2012 Sb.
uveřejněno v:  č. 81/2009 Sbírky zákonů na straně 3702
schváleno: 12.08.2009
účinnost od: 26.08.2009
[Textová verze]

268/2009 Sb.

VYHLÁŠKA

ze dne 12. srpna 2009

o technických požadavcích na stavby

Změna: 20/2012 Sb.

Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví podle § 194 písm. a) zákona č.
183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tato vyhláška stanoví technické požadavky na stavby, které náleží
do působnosti obecných stavebních úřadů.

(2) Tato vyhláška byla oznámena v souladu se směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při
poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel
pro služby informační společnosti, ve znění směrnice 98/48/ES.

§ 2

(1) Ustanovení této vyhlášky se uplatní též u zařízení, změn
dokončených staveb, udržovacích prací, změn v užívání staveb, u
dočasných staveb zařízení staveniště, jakož i u staveb, které jsou
kulturními památkami^1) nebo jsou v památkových rezervacích nebo
památkových zónách, pokud to závažné územně technické nebo stavebně
technické důvody nevylučují.

(2) Požadavky obsažené v částech druhé až páté této vyhlášky platí pro
všechny druhy staveb a zařízení, které náleží do působnosti obecných
stavebních úřadů, není-li v její části šesté uvedeno jinak.

§ 3

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) budovou nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově
soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní
konstrukcí,

b) stavbou se shromažďovacím prostorem stavba, ve které se nachází
prostor určený pro shromažďování osob, v němž počet a hustota osob
převyšují mezní normové hodnoty a je určena ke kulturním, sportovním a
obdobným účelům,

c) stavbou pro obchod stavba s prodejní plochou

1. do 2000 m2, která musí splňovat požadavky druhé až páté části
vyhlášky,

2. nad 2000 m2, která musí navíc splňovat zvláštní požadavky uvedené v
šesté části vyhlášky,

d) ubytovací jednotkou

1. jednotlivý pokoj nebo soubor místností, které svým stavebně
technickým uspořádáním a vybavením splňují požadavky na přechodné
ubytování a jsou k tomuto účelu určeny,

2. ubytovací jednotka v zařízení sociálních služeb^2), určená k
trvalému bydlení,

e) stavbou pro výrobu a skladování stavba určená pro průmyslovou,
řemeslnou nebo jinou výrobu, popřípadě služby mající charakter výroby,
a dále pro skladování výrobků, hmot a materiálů, kromě staveb pro
skladování uvedených pod písmenem f),

f) stavbou pro zemědělství

1. stavba pro hospodářská zvířata^3), tj. stavba nebo soubor staveb pro
zvířata k chovu, výkrmu, práci a jiným hospodářským účelům,

2. doprovodná stavba pro hospodářská zvířata, tj. stavba pro dosoušení
a skladování sena a slámy, stavba pro skladování chlévské mrvy, hnoje,
kejdy, močůvky a hnojůvky, stavba pro skladování tekutých odpadů a
stavba pro konzervaci a skladování siláže a silážních šťáv,

3. stavba pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné
výroby,

4. stavba pro skladování minerálních hnojiv,

5. stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin,

6. příruční sklad, stavba, část stavby nebo oddělená místnost určená
pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin o maximální
přípustné hmotnosti do 1 000 kg přípravků a prostředků na ochranu
rostlin,

g) bytem soubor místností, popřípadě jedna obytná místnost, který svým
stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé
bydlení a je k tomuto účelu užívání určen,

h) místností prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená
podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami,

i) obytnou místností část bytu, která splňuje požadavky předepsané
touto vyhláškou, je určena k trvalému bydlení a má nejmenší podlahovou
plochu 8 m2. Kuchyň, která má plochu nejméně 12 m2 a má zajištěno přímé
denní osvětlení, přímé větrání a vytápění s možností regulace tepla, je
obytnou místností. Pokud tvoří byt jedna obytná místnost, musí mít
podlahovou plochu nejméně 16 m2; u místností se šikmými stropy se do
plochy obytné místnosti nezapočítává plocha se světlou výškou menší než
1,2 m,

j) pobytovou místností místnost nebo prostor, které svou polohou,
velikostí a stavebním uspořádáním splňují požadavky k tomu, aby se v
nich zdržovaly osoby,

k) normovou hodnotou konkrétní technický požadavek, zejména limitní
hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické
vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v
příslušné české technické normě^4), jehož dodržení se považuje za
splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky.

l) havarijní jímkou – jímka, záchytná vana nebo nádrž, určená k
zadržení závadných látek uniklých nebo vypuštěných při havarijních
stavech z nádrží, kontejnerů, obalů, případně technologického zařízení
s objemem minimálně odpovídajícím kapacitě největší nádrže v ní
umístěné nebo do ní svedené.

ČÁST DRUHÁ

TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY

§ 4

Žumpy

(1) Žumpy musí být vodotěsné, bez možnosti jakéhokoliv odtoku a
opatřeny odvětráním. U žump musí být v případě viditelných průsaků
provedena zkouška těsnosti. Vyprazdňování žumpy musí být prováděno
podle objemu akumulačního prostoru žumpy. S obsahem žumpy musí být
nakládáno v souladu s jiným právním předpisem^5).

(2) Žumpa musí být řešena tak, aby bylo umožněno výhledové připojení
stavby na kanalizaci pro veřejnou potřebu^6) ukončenou čistírnou
odpadních vod.

§ 5

Rozptylové plochy a zařízení pro dopravu v klidu

(1) Stavby musí mít před vstupem rozptylovou plochu odpovídající druhu
stavby. Řešení rozptylových ploch musí umožnit plynulý a bezpečný
přístup i odchod a rozptyl osob do okolí stavby.

(2) Odstavná a parkovací stání se řeší jako součást stavby, nebo jako
provozně neoddělitelná část stavby, anebo na pozemku stavby, v souladu
s normovými hodnotami, pokud tomu nebrání omezení vyplývající ze
stanovených ochranných opatření^7).

§ 6

Připojení staveb na sítě technického vybavení

(1) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na vodní zdroj nebo
vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení
pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě
elektronických komunikací.

(2) Každá přípojka stavby na vodovod pro veřejnou potřebu a sítě
potřebných energií musí být samostatně uzavíratelná. Místa uzávěrů a
vnější odběrná místa pro odběr vody pro hašení musí být přístupná a
trvale označená.

(3) Stavby podle druhu a potřeby musí být napojeny na kanalizaci pro
veřejnou potřebu, pokud je to technicky možné a ekonomicky přijatelné.
V opačném případě je nutno realizovat zařízení pro zneškodňování anebo
akumulaci odpadních vod.

(4) Stavby, z nichž odtékají povrchové vody, vzniklé dopadem
atmosférických srážek (dále jen „srážkové vody“), musí mít zajištěno
jejich odvádění, pokud nejsou srážkové vody zadržovány pro další
využití. Znečištění těchto vod závadnými látkami nebo jejich nadměrné
množství se řeší vhodnými technickými opatřeními. Odvádění srážkových
vod se zajišťuje přednostně zasakováním. Není-li možné zasakování,
zajišťuje se jejich odvádění do povrchových vod; pokud nelze srážkové
vody odvádět samostatně, odvádí se jednotnou kanalizací.

(5) Všechny prostupy přípojek nebo příslušného odběrného technického
zařízení do stavby nebo její části, umístěné pod úrovní terénu, musí
být řešeny tak, aby byl znemožněn v případě havárie plynového potrubí
vně objektu průnik plynu do stavby.

(6) Prostorové uspořádání sítí technického vybavení jako souběh nebo
křížení jsou stanoveny normovými hodnotami.

§ 7

Oplocení pozemku

(1) Oplocení pozemku nesmí svým rozsahem, tvarem a použitým materiálem
narušit charakter stavby na oploceném pozemku a jejího okolí a nesmí
omezovat rozhledové pole sjezdu připojujícího stavbu na pozemní
komunikaci.

(2) Provedení oplocení pozemku nesmí ohrožovat bezpečnost osob,
účastníků silničního provozu a zvířat.

(3) V záplavových územích nesmí typ oplocení pozemku a použitý materiál
zhoršovat průběh povodně, oplocení pozemku musí být zejména snadno
demontovatelné, bez pevné podezdívky a musí umožnit snadný průchod
povodňových průtoků.

ČÁST TŘETÍ

POŽADAVKY NA BEZPEČNOST A VLASTNOSTI STAVEB

§ 8

Základní požadavky

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování
hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní
požadavky, kterými jsou

a) mechanická odolnost a stabilita,

b) požární bezpečnost^8),

c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a
životního prostředí^9),

d) ochrana proti hluku^10),

e) bezpečnost při užívání,

f) úspora energie a tepelná ochrana^11).

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odstavci 1 při běžné
údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované
životnosti stavby.

(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí
zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce 1.

§ 9

Mechanická odolnost a stabilita

(1) Stavba musí být navržena a provedena v souladu s normovými
hodnotami tak, aby účinky zatížení a nepříznivé vlivy prostředí, kterým
je vystavena během výstavby a užívání při řádně prováděné běžné údržbě,
nemohly způsobit

a) náhlé nebo postupné zřícení, popřípadě jiné destruktivní poškození
kterékoliv její části nebo přilehlé stavby,

b) nepřípustné přetvoření nebo kmitání konstrukce, které může narušit
stabilitu stavby, mechanickou odolnost a funkční způsobilost stavby
nebo její části, nebo které vede ke snížení trvanlivosti stavby,

c) poškození nebo ohrožení provozuschopnosti připojených technických
zařízení v důsledku deformace nosné konstrukce,

d) ohrožení provozuschopnosti pozemních komunikací a drah v dosahu
stavby a ohrožení bezpečnosti a plynulosti provozu na komunikaci a
dráze přiléhající ke staveništi,

e) ohrožení provozuschopnosti sítí technického vybavení v dosahu
stavby,

f) porušení staveb v míře nepřiměřené původní příčině, zejména
výbuchem, nárazem, přetížením nebo následkem selhání lidského činitele,
kterému by bylo možno předejít bez nepřiměřených potíží nebo nákladů,
nebo jej alespoň omezit,

g) poškození staveb vlivem nepříznivých účinků podzemních vod
vyvolaných zvýšením nebo poklesem hladiny přilehlého vodního toku nebo
dynamickými účinky povodňových průtoků, případně hydrostatickým
vztlakem při zaplavení,

h) ohrožení průtočnosti koryt vodních toků, případně údolních profilů,
mostů a propustků.

(2) U staveb sloužících k zajištění zásobování odběratelů energií a
dalších vybraných staveb, jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé
ovlivnit^12), musí být konstrukce navrženy a provedeny tak, aby nedošlo
k nepředvídanému trvalému ani dočasnému ohrožení provozuschopnosti
stavby jako celku.

(3) Stavební konstrukce a stavební prvky musí být navrženy a provedeny
v souladu s normovými hodnotami tak, aby po dobu plánované životnosti
stavby vyhověly požadovanému účelu a odolaly všem účinkům zatížení a
nepříznivým vlivům prostředí, a to i předvídatelným mimořádným
zatížením, která se mohou běžně vyskytnout při provádění i užívání
stavby.

(4) Stavby umístěné na území v dosahu účinků hlubinného dobývání nebo v
dosahu seizmických účinků se navrhují též s ohledem na předpokládané
deformace základové půdy, způsobené projevy důlní nebo seizmické
činnosti na povrch.

(5) V záplavovém území

a) konstrukce staveb pod úrovní hladiny, pro kterou bylo stanoveno
záplavové území, musí být navrženy na mimořádné zatížení, zejména při
povodni a jejím opadnutí,

b) při povodni musí stavebně technické řešení staveb umožňovat
gravitační odtok vody z nejnižšího podlaží nebo musí být navrženo
zařízení pro jednoduché odčerpávání vody z budov,

c) nejnižší obytné podlaží se navrhuje tak, aby nosná konstrukce podlah
byla nad úrovní hladiny rozhodné pro stanovení záplavového území,

d) pokud je stavba, některá její část nebo součást chráněna před
vniknutím vody při povodni, musí být odolná také proti vyplavání a
překlopení. Pro podzemní nádrže na látky, které mohou ohrozit jakost
nebo zdravotní nezávadnost vod, je požadován stupeň bezpečnosti 2 a
vyšší nebo posouzení mezních deformací připojovacích potrubí.

§ 10

Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a
životního prostředí

(1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby neohrožovala život a
zdraví osob nebo zvířat^3), bezpečnost, zdravé životní podmínky jejích
uživatelů ani uživatelů okolních staveb a aby neohrožovala životní
prostředí nad limity obsažené v jiných právních předpisech^9), zejména
následkem

a) uvolňování látek nebezpečných pro zdraví a životy osob a zvířat a
pro rostliny,

b) přítomnosti nebezpečných částic v ovzduší,

c) uvolňování emisí nebezpečných záření, zejména ionizujících,

d) nepříznivých účinků elektromagnetického záření^13),

e) znečištění vzduchu, povrchových nebo podzemních vod a půdy,

f) nedostatečného zneškodňování odpadních vod a kouře,

g) nevhodného nakládání s odpady^14),

h) výskytu vlhkosti ve stavebních konstrukcích nebo na povrchu
stavebních konstrukcí uvnitř staveb,

i) nedostatečných tepelně izolačních a zvukoizolačních vlastností podle
charakteru užívaných místností,

j) nevhodných světelně technických vlastností.

(2) Stavba musí odolávat škodlivému působení prostředí, zejména vlivům
zemní vlhkosti a podzemní vody, vlivům atmosférickým a chemickým,
záření a otřesům.

(3) Úroveň podlahy obytné místnosti nad upraveným terénem a nad
hladinou podzemní vody je dána normovými hodnotami.

(4) Funkční využití místností, u kterých hrozí vniknutí vody při
povodních, musí být tomuto nebezpečí přizpůsobeno a povrchové úpravy
musí umožňovat účinné očištění od nánosů bahna a jiných nečistot,
případně závadných látek transportovaných vodou při povodni.

(5) Světlá výška místností musí být alespoň

a) 2600 mm v obytných a pobytových místnostech,

b) 2300 mm v obytných a pobytových místnostech v podkroví; místnosti se
zkosenými stropy musí mít tuto světlou výšku nejméně nad polovinou
podlahové plochy místnosti,

pokud ustanovení části šesté této vyhlášky nestanoví jinak,

c) v průmyslových stavbách podle jiného předpisu^15).

(6) Každý byt musí mít alespoň jednu záchodovou mísu a jednu koupelnu.
U každé samostatné provozní jednotky s pobytovými místnostmi se počet
záchodových mís stanoví podle účelu jednotky a počtu jejích uživatelů v
souladu s příslušnými normovými hodnotami. Záchod nesmí být přístupný
přímo z pobytové místnosti, nebo z obytné místnosti, jde-li o jediný
záchod v bytě.

§ 11

Denní a umělé osvětlení, větrání a vytápění

(1) U nově navrhovaných budov musí návrh osvětlení v souladu s
normovými hodnotami řešit denní, umělé i případné sdružené osvětlení, a
posuzovat je společně s vytápěním, chlazením, větráním, ochranou proti
hluku, prosluněním, včetně vlivu okolních budov a naopak vlivu
navrhované stavby na stávající zástavbu.

(2) Obytné místnosti musí mít zajištěno denní osvětlení v souladu s
normovými hodnotami.

(3) Obytné místnosti musí mít zajištěno dostatečné větrání venkovním
vzduchem a vytápění v souladu s normovými hodnotami, s možností
regulace vnitřní teploty.

(4) V pobytových místnostech musí být navrženo denní, umělé a případně
sdružené osvětlení v závislosti na jejich funkčním využití a na délce
pobytu osob v souladu s normovými hodnotami.

(5) Pobytové místnosti musí mít zajištěno dostatečné přirozené nebo
nucené větrání a musí být dostatečně vytápěny s možností regulace
vnitřní teploty. Pro větrání pobytových místností musí být zajištěno v
době pobytu osob minimální množství vyměňovaného venkovního vzduchu 25
m3/h na osobu, nebo minimální intenzita větrání 0,5 1/h. Jako ukazatel
kvality vnitřního prostředí slouží oxid uhličitý CO2, jehož koncentrace
ve vnitřním vzduchu nesmí překročit hodnotu 1 500 ppm.

(6) V místnostech, kde jsou instalovány spotřebiče paliv, musí být vždy
zajištěn přívod venkovního vzduchu rovný minimálně průtoku spalovacího
vzduchu pro jmenovitý výkon a typ spotřebiče.

(7) Záchody, prostory pro osobní hygienu a prostory pro vaření musí mít
umělé osvětlení v souladu s normovými hodnotami, musí být účinně
odvětrány v souladu s normovými hodnotami a musí být dostatečně
vytápěny s možností regulace vnitřní teploty.

(8) Spíže a komory na uskladnění potravin musí být účinně odvětrány.

(9) Komunikační prostory musí mít umělé osvětlení v souladu s normovými
hodnotami a musí být odvětrány.

§ 12

(1) Byty a další místnosti obytných budov a pokoje ubytovacích zařízení
nesmí být větrány do společných prostor a prostor komunikačních.

(2) Větrání a denní osvětlení příslušenství bytu je přípustné i ze
světlíkových a větracích šachet, mají-li půdorys nejméně 5 m2 a délku
kratší strany nejméně 1500 mm. Jejich dno musí být přístupné, snadno
čistitelné a musí mít odtok se zápachovým uzávěrem.

(3) Do světlíkové nebo větrací šachty lze zaústit pouze větrání
místností stejného charakteru v celé výšce šachty, šachtou nesmí být
odváděny spaliny od spotřebičů paliv. Pouze v odůvodněných případech,
při zachování funkce světlíkové nebo větrací šachty, v nich může být
umístěn komín odpovídající normovým hodnotám.

(4) Zastínění stávajících pobytových místností novými stavbami nebo
jejich novými částmi se posuzuje podle činitele denní osvětlenosti
roviny zasklení oken. Zastínění stávajících vnitřních prostorů se
považuje za vyhovující, jsou-li dodrženy normové hodnoty. Zastínění
nově navrhovaných pobytových místností se posuzuje podle činitele denní
osvětlenosti na srovnávací rovině uvnitř těchto místností v souladu s
normovými hodnotami. Zastínění stávajících i nových bytů se kromě výše
uvedeného posuzuje podle oslunění v souladu s normovými hodnotami.

(5) Při doplňování stávající souvislé zástavby výstavbou v prolukách,
popřípadě formou nástaveb a přístaveb, se posuzuje vliv na stínění
okolních budov porovnáním se stavem při úplné souvislé zástavbě,
zejména s výškovou úrovní zástavby a půdorysným rozsahem.

§ 13

Proslunění

(1) Prosluněny musí být všechny byty a ty pobytové místnosti, které to
svým charakterem a způsobem využití vyžadují. Přitom musí být zajištěna
zraková pohoda a ochrana před oslněním, zejména v pobytových
místnostech určených pro zrakově náročné činnosti.

(2) Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných
obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch
všech jeho obytných místností. Při posuzování proslunění se vychází z
normových hodnot.

(3) U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových
řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných
místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech
obytných místností bytu.

§ 14

Ochrana proti hluku a vibracím

(1) Stavba musí zajišťovat, aby hluk a vibrace působící na osoby a
zvířata byly na takové úrovni, která neohrožuje zdraví, zaručí noční
klid a je vyhovující pro prostředí s pobytem osob nebo zvířat, a to i
na sousedících pozemcích a stavbách.

(2) Při zajišťování ochrany staveb proti vnějšímu hluku, zejména od
dopravy, se musí přednostně uplatňovat opatření urbanistická před
opatřeními chránícími jednotlivé stavby tak, aby byly splněny podmínky
pro ochranu hluku v chráněném venkovním prostoru, chráněném venkovním
prostoru staveb a chráněném vnitřním prostoru staveb^9), ^10).

(3) Požadovaná vzduchová neprůzvučnost obvodových plášťů budov, stěn,
příček a stropů mezi místnostmi je dána normovými hodnotami. Požadovaná
kročejová neprůzvučnost stropních konstrukcí s podlahami je dána
normovými hodnotami.

(4) Všechna zabudovaná technická zařízení působící hluk a vibrace musí
být v budovách s obytnými a pobytovými místnostmi umístěna a
instalována tak, aby byl omezen přenos hluku a vibrací do stavební
konstrukce a jejich šíření, zejména do chráněného vnitřního prostoru
stavby.

(5) Instalační potrubí se musí vést a připevnit tak, aby nepřenášela do
chráněných vnitřních prostorů stavby hluk způsobený při jejich
používání ani zachycený hluk cizí.

§ 15

Bezpečnost při provádění a užívání staveb

(1) Hlavní domovní komunikace v budovách s obytnými nebo pobytovými
místnostmi musí umožňovatpřepravupředmětůrozměrů1950×1950×800 mm; u
staveb, ve kterých je zajišťována zdravotní a sociální péče, musí
umožňovat přepravu předmětů rozměrů 1950 × 1950 × 900 mm. Uvedený
požadavek se nevztahuje na rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.

(2) Technické vybavení staveb v záplavových územích musí být navrženo a
provedeno se zvýšenou odolností proti možným účinkům vod při povodních.
Technické provedení trafostanic, hlavních rozvaděčů elektřiny,
elektrických rozvodů a rozvodů sítí elektronických komunikací, hlavních
uzávěrů plynu a vody, odvádění odpadních vod ze staveb, zařízení
kotelen^16) na vytápění budov a strojoven výtahů budov pro bydlení a
občanského vybavení musí odpovídat požadavkům pro bezpečnou obsluhu a
funkčnost při možném zaplavení vodou při povodni.

(3) Při provádění a užívání staveb nesmí být ohrožena bezpečnost
provozu na pozemních komunikacích a drahách.

§ 16

Úspora energie a tepelná ochrana

(1) Budovy musí být navrženy a provedeny tak, aby spotřeba energie na
jejich vytápění, větrání, umělé osvětlení, popřípadě klimatizaci byla
co nejnižší. Energetickou náročnost je třeba ovlivňovat tvarem budovy,
jejím dispozičním řešením, orientací a velikostí výplní otvorů,
použitými materiály a výrobky a systémy technického zařízení budov. Při
návrhu stavby se musí respektovat klimatické podmínky lokality.

(2) Budovy s požadovaným stavem vnitřního prostředí musí být navrženy a
provedeny tak, aby byly dlouhodobě po dobu jejich užívání zaručeny
požadavky na jejich tepelnou ochranu splňující

a) tepelnou pohodu uživatelů,

b) požadované tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov,

c) tepelně vlhkostní podmínky technologií podle různých účelů budov,

d) nízkou energetickou náročnost budov.

(3) Požadavky na tepelně technické vlastnosti konstrukcí a budov jsou
dány normovými hodnotami.

§ 17

Odstraňování staveb

(1) Stavby se musí odstraňovat tak, aby v průběhu prací nedošlo k
ohrožení bezpečnosti, života a zdraví osob nebo zvířat, ke vzniku
požáru a k nekontrolovatelnému porušení stability stavby nebo její
části. Při odstraňování staveb nesmí být ohrožena stabilita jiných
staveb ani provozuschopnost sítí technického vybavení v dosahu stavby.

(2) Okolí odstraňovaných staveb nesmí být touto činností a jejími
důsledky nadměrně obtěžováno, zejména hlukem a prachem.

(3) Odstraňování staveb se musí provádět podle předem stanoveného
technologického postupu a dokumentace bouracích prací^17).

(4) Stavební a demoliční odpady z odstraňovaných staveb musí být
odklízeny neprodleně a nepřetržitě tak, aby nedocházelo k narušování
bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a v případě
povodně nedocházelo k jejich rozplavování a odplavování a k narušování
životního prostředí. Se stavebním odpadem musí být nakládáno v souladu
s jiným právním předpisem^5).

ČÁST ČTVRTÁ

POŽADAVKY NA STAVEBNÍ KONSTRUKCE STAVEB

§ 18

Zakládání staveb

(1) Stavby se musí zakládat způsobem odpovídajícím základovým poměrům
zjištěným geologickým průzkumem a musí splňovat požadavky dané
normovými hodnotami, nesmí být při tom ohrožena stabilita jiných
staveb.

(2) Při zakládání staveb se musí zohlednit případné vyvolané změny
základových podmínek na sousedních pozemcích určených k zastavění a
případná změna režimu podzemních vod.

(3) Základy musí být navrženy a provedeny tak, aby byly podle potřeby
chráněny před agresivními vodami a látkami, které je poškozují.

(4) U staveb, jejichž základy jsou vystaveny změnám teploty zejména
pece, mrazírny nebo kmitání, se musí uvažovat s účinky těchto změn na
vlastnosti základové půdy, zejména u zemin soudržných.

(5) U staveb s výrobními stroji a zařízeními, které vyvozují otřesy a
vibrace do základové půdy, je třeba s těmito vlivy uvažovat.

(6) Podzemní stavební konstrukce, oddělující vnitřní prostory od okolní
zeminy nebo od základů, se musí izolovat proti zemní vlhkosti,
popřípadě proti podzemní vodě.

(7) Místnosti a prostory určené pro pěstování rostlin a skladování
rostlinných produktů nemusí mít izolace podlah proti zemní vlhkosti
nebo mohou být provedeny bez podlahy.

§ 19

Stěny a příčky

(1) Vnější stěny a vnitřní stěny oddělující prostory s rozdílným
režimem vytápění a stěnové konstrukce přilehlé k terénu musí spolu s
jejich povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při
prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi dané
normovými hodnotami

a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v
místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi
konstrukcemi,

b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,

c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi
konstrukcemi,

d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,

e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,

f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na
místnost nebo budovu,

g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce
budovy.

(2) Stěna nebo příčka je vyhovující z hlediska zvukové izolace,
jestliže splňuje požadavky stavební akustiky na vzduchovou
neprůzvučnost mezi místnostmi v budovách danou normovými hodnotami dle
charakteru užívaných místností nebo navrhovaného způsobu užívaných
místností.

§ 20

Stropy

(1) Vnější i vnitřní stropní konstrukce musí spolu s podlahami a
povrchy splňovat požadavky na tepelně technické vlastnosti při prostupu
tepla, prostupu vodní páry a vzduchu konstrukcemi v ustáleném i
neustáleném teplotním stavu, které vychází z normových hodnot.

(2) Stropy spolu s podlahami a povrchy jsou vyhovující z hlediska
zvukové izolace, jestliže jejich vzduchová neprůzvučnost a kročejová
neprůzvučnost splňují minimální požadavky dané normovými hodnotami.

§ 21

Podlahy, povrchy stěn a stropů

(1) Podlahové konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické
vlastnosti v ustáleném a neustáleném teplotním stavu včetně poklesu
dotykové teploty podlah, a dále požadavky stavební akustiky na
kročejovou a vzduchovou neprůzvučnost dané normovými hodnotami.
Souvrství celé stropní konstrukce se posuzuje komplexně.

(2) Podlahy všech bytových a pobytových místností musí mít
protiskluzovou úpravu povrchu odpovídající normovým hodnotám.

(3) V částech staveb užívaných veřejností, včetně pasáží a krytých
průchodů, musí protiskluzová úprava povrchu podlahy splňovat normové
hodnoty.

(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska
protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Pro posouzení
vhodnosti podlahoviny se použijí hodnoty deklarované výrobcem v souladu
s příslušnou technickou specifikací výrobku.

(5) Instalace uložené v podlaze nesmí narušit vlastnosti podlahy
požadované pro příslušný prostor.

(6) V místnostech, kde bude docházet k pravidelné manipulaci s látkami
ohrožujícími jakost vod, musí být podlahy zajištěny proti průniku
těchto látek.

(7) Povrch stěn a příček v prostorech, kde je nebezpečí výbuchu prachu,
musí být hladký s omyvatelnou úpravou.

Schodiště a šikmé rampy

§ 22

(1) Každé podlaží, mimo vstupní přístupné přímo z upraveného terénu, a
každý užitný půdní prostor budovy musí být přístupný alespoň jedním
hlavním schodištěm. Další pomocná schodiště se navrhují především pro
řešení únikových, popřípadě zásahových cest v souladu s normovými
hodnotami. Místo schodišť lze navrhnout šikmé rampy, které na únikových
cestách nesmí mít větší sklon než 1 : 8.

(2) Nejmenší podchodná a průchodná výška schodišť je dána normovými
hodnotami.

(3) Všechny schodišťové stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít
stejnou výšku, v přímých ramenech i stejnou šířku.

(4) Nejmenší šířky schodišťového stupně a stupnice jsou dány normovými
hodnotami.

(5) Vzájemný vztah mezi výškou a šířkou schodišťového stupně je dán
normovými hodnotami.

(6) Nejvyšší počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém
rameni je dán normovými hodnotami. Stupnice schodišťového stupně musí
být vodorovná, bez sklonu v příčném i podélném směru a její povrch musí
být z materiálu odolného působení mechanického namáhání a vlivů daného
prostředí.

(7) Sklon schodišťových ramen v bytech a bytových domech je dán
normovými hodnotami.

(8) Nejmenší dovolená průchodná šířka schodišťových ramen, rozměry
podest a mezipodest, umístění dveří v prostoru podest a další
bezpečnostní požadavky jsou dány pro jednotlivé druhy staveb normovými
hodnotami.

§ 23

(1) Povrch podest vnitřních schodišť musí být vodorovný beze sklonu v
příčném i podélném směru. Povrch podest vnějších schodišť může mít
podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

(2) Žebříkové schodiště je možno navrhnout pouze pro občasné používání
omezeným počtem osob. Nejmenší průchodná šířka ramene žebříkového
schodiště a nejmenší schodišťová výška schodišťového stupně jsou dány
normovými hodnotami.

(3) Protiskluzová úprava povrchu okrajů schodišťových stupňů, podest
vnitřních a vnějších schodišť, celých stupnic žebříkového schodiště a
šikmých ramp musí splňovat normové hodnoty.

(4) Návrh a provedení nášlapné vrstvy se posuzuje i z hlediska
protiskluznosti z důvodu změn možných vlivem vlhkosti. Protiskluzové
úpravy stupnic schodů nesmí vystupovat nad povrch stupnice více než 3
mm.

(5) Technické požadavky na šikmé rampy jsou dány normovými hodnotami.

(6) Hluk přenášený ze schodišť a podest do sousedních místností musí
splňovat požadavky stavební akustiky dané normovými hodnotami.

(7) Prostor schodiště musí být osvětlen a větrán.

§ 24

Komíny a kouřovody

(1) Komíny a kouřovody musí být navrženy a provedeny tak, aby za všech
provozních podmínek připojených spotřebičů paliv byl zajištěn bezpečný
odvod a rozptyl spalin do volného ovzduší, aby nenastalo jejich
hromadění, nebyly překročeny emisní limity stanovené jiným právním
předpisem^18) vztažené k předmětnému zdroji znečištění i k okolní
zástavbě a nedošlo k ohrožení bezpečnosti a zdraví osob nebo zvířat.
Bezpečnost spalinové cesty instalovaného spotřebiče musí být potvrzena
revizní zprávou obsahující údaje o výsledku její kontroly vymezené
normovými hodnotami.

(2) Spaliny spotřebičů paliv se odvádí nad střechu budovy. Vyústění
odvodu spalin venkovní stěnou do volného ovzduší lze použít jen v
technicky odůvodněných případech při stavebních úpravách budov nebo u
průmyslových staveb, při dodržení normových hodnot a emisních limitů
podle odstavce 1.

(3) Materiály komínů, kouřovodů, komínových vložek a jejich izolací
musí odpovídat normovým hodnotám. Komíny musí být opatřeny
identifikačními štítky odpovídajícími normovým hodnotám.

(4) Výška komína nad střechou budovy i ve vztahu k nejbližšímu okolí je
dána normovými hodnotami.

(5) Nejmenší dovolený rozměr světlého průřezu průduchu podtlakového a
přetlakového komína je dán normovými hodnotami.

(6) Na spalinové cestě musí být kontrolní, popřípadě vybírací, vymetací
nebo čisticí otvory pro kontrolu a čištění komínů a kouřovodů. Umístění
otvorů, jejich počet a provedení jsou dány normovými hodnotami.

(7) Ke komínům, které se kontrolují a čistí ústím průduchu komína, musí
být zabezpečen trvalý přístup budovou, otvorem ve střeše, komínovou
lávkou, popřípadě vnější přístupovou cestou, střešními stupni.
Požadavky na přístupové cesty a komínové lávky jsou dány normovými
hodnotami.

(8) Požadavky na volně stojící průmyslové komíny jsou stanoveny
normovými hodnotami.

§ 25

Střechy

(1) Střechy musí zachycovat a odvádět srážkové vody, sníh a led tak,
aby neohrožovaly chodce a účastníky silničního provozu nebo zvířata v
přilehlém prostoru, a zabraňovat vnikání vody do konstrukcí staveb.
Střešní konstrukce musí být navržena na normové hodnoty zatížení.

(2) Pochůzné střechy a terasy musí mít zajištěn bezpečný přístup a musí
být na nich provedena opatření zajišťující bezpečnost provozu. Odpadní
vzduch ze vzduchotechnických a klimatizačních zařízení a odvětrání
vnitřní kanalizace musí být vyústěn nad pochůzné střechy a terasy v
souladu s normovými hodnotami tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí.

(3) Střešní plášť provozních střech a teras musí splňovat požadavky
stavební akustiky dané normovými hodnotami.

(4) Střešní konstrukce musí splňovat požadavky na tepelně technické
vlastnosti při prostupu tepla, prostupu vodní páry a prostupu vzduchu
konstrukcemi dané normovými hodnotami

a) nejnižších vnitřních povrchových teplot konstrukce, zejména v
místech tepelných mostů v konstrukci a tepelných vazeb mezi
konstrukcemi,

b) součinitele prostupu tepla, včetně tepelných mostů v konstrukci,

c) lineárních a bodových činitelů prostupu tepla pro tepelné vazby mezi
konstrukcemi,

d) kondenzace vodních par a bilance vlhkosti v ročním průběhu,

e) průvzdušnosti konstrukce a spár mezi konstrukcemi,

f) tepelné stability konstrukce v zimním a letním období ve vazbě na
místnost nebo budovu,

g) prostupu tepla obvodovým pláštěm budovy ve vazbě na další konstrukce
budovy.

§ 26

Výplně otvorů

(1) Výplně otvorů musí mít náležitou tuhost, při níž za běžného provozu
nenastane zborcení, svěšení nebo jiná deformace a musí odolávat
zatížení včetně vlastní hmotnosti a zatížení větrem i při otevřené
poloze křídla, aniž by došlo k poškození, posunutí, deformaci nebo ke
zhoršení funkce.

(2) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na tepelně technické
vlastnosti v ustáleném teplotním stavu v souladu s normovými hodnotami.

(3) Výplně otvorů musí splňovat požadavky na akustické vlastnosti v
souladu s normovými hodnotami pro zajištění dostatečné ochrany před
hlukem ve všech chráněných vnitřních prostorech stavby^10).

(4) Hlavní vstupní dveře do bytů a pobytových místností musí mít
světlou šířku nejméně 800 mm.

(5) Okenní parapety v obytných a pobytových místnostech, pod nimiž je
volný venkovní prostor hlubší než 0,5 m, musí být vysoké nejméně 850 mm
od úrovně podlahy nebo musí být doplněny zábradlím nejméně do této
výšky.

(6) Průlezné otvory ve stropech nesmějí mít žádný rozměr menší než 0,7
m a u vstupních otvorů do šachet nebo kanálů menší než 0,6 m. Uvedené
rozměry vstupních otvorů nesmí být zužovány žebříky nebo stupadly.

(7) Při změnách dokončených staveb nebo výstavbě nových staveb v
prolukách musí být alespoň jedna obytná místnost orientována do
venkovního prostoru, kde nejsou pro tuto místnost ve venkovním
chráněném prostoru stavby překračovány hygienické limity hluku.

§ 27

Zábradlí

(1) Všechny pochůzné plochy stavby, kde je nebezpečí pádu osob nebo
zvířat a k nimž je možný přístup, se musí opatřit ochranným zábradlím,
popřípadě jinou zábranou. Parametry zábradlí jsou dány normovými
hodnotami.

(2) Zábradlí se musí zřídit na volném okraji pochůzné plochy, před níž
je volný prostor hlubší a širší, než jsou normové hodnoty v závislosti
na zatřídění pochůzné plochy.

(3) Zábradlí se nemusí zřídit, pokud

a) by bránilo základnímu provozu, pro který je plocha určena, zejména
nástupiště, rampy na nakládání, bazény a jeviště,

b) volný prostor je zakryt konstrukcí odpovídající zatížení pěším
provozem a splňující požadavky normových hodnot,

c) hloubka volného prostoru je nejvýše 3 m a na pochůzné ploše je podél
jejího volného okraje vytvořen nepochůzný bezpečnostní pás široký
nejméně 1500 mm, který je zřetelně vymezen opatřeními podle normových
hodnot.

(4) Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla schodišť, šikmých
ramp a vodorovných ploch je dána normovými hodnotami.

(5) Zábradlí a jeho zábradelní výplň musí v závislosti na zatřídění
pochůzné plochy podle přístupu osob splňovat požadavky normových
hodnot.

(6) Hrozí-li nebezpečí podklouznutí nebo propadnutí, musí být u podlahy
zábradlí opatřeno zábradelní zarážkou stanovenou normovými hodnotami.

(7) Šikmé zábradlí schodišť a šikmých ramp musí být opatřeno
zábradelními madly, jejichž umístění a provedení je dáno normovými
hodnotami.

§ 28

Výtahy

(1) Stavby podle druhu a potřeby se vybavují výtahy^19)

a) určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů,

b) určenými pro dopravu nákladů,

c) požárními,

d) evakuačními.

(2) Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do
bytů v úrovni pátého a vyššího nadzemního podlaží nebo podkroví v téže
úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů
jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se
výtahy nemusí zřizovat ani existující výtahy do tohoto podlaží
prodlužovat.

(3) Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro
instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými
hodnotami.

§ 29

Výtahové a větrací šachty

(1) Ve výtahové šachtě nesmí být umístěna žádná vedení technického
vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz
a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do
prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostorů
nesouvisejících s výtahem.

(2) Do větrací šachty nesmí být umístěno žádné vedení technického
vybavení.

§ 30

Shozy pro odpad

(1) Shozy pro odpad musí zajišťovat bezpečné nakládání s odpady.
Shozové šachty, jejich vhozové a čisticí otvory, popřípadě vhozové
kabiny a prostory pro shromažďování a sběr odpadu, musí být situovány,
uspořádány a provedeny tak, aby do ostatních částí stavby nemohl
pronikat oheň, kouř, pachy, prach a hluk. Shozové šachty musí mít
zajištěno účinné odvětrání. Dno shozových šachet musí vyhovovat i pro
záchyt a sběr případných kapalných složek odpadu.

(2) Vhozové otvory ani jiné příslušenství shozových šachet nesmí být v
obytných ani v pobytových místnostech a musí být umístěny nejméně 1100
mm nad podlahou nebo zajištěny proti pádu osob. Shozové šachty musí mít
vyústění do samostatného sběrného prostoru, který musí být přístupný z
vnějšku stavby, snadno čistitelný a musí mít účinné větrání.

(3) Do shozových šachet nesmí být umístěno žádné vedení technického
vybavení.

§ 31

Předsazené části stavby a lodžie

(1) Předsazené části stavby nesmí svým umístěním a provedením ohrožovat
provoz na veřejném prostoru. Výška jejich umístění nad vozovkou a nad
částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5
m, je nejméně 4,95 m.

(2) Podlahy balkónů, teras a lodžií musí být vodotěsné, s
protiskluzovou úpravou povrchu danou normovými hodnotami. Musí z nich
být zabezpečen odvod srážkové vody.

(3) Balkóny, lodžie a francouzská okna vedoucí do volného prostoru musí
být opatřeny zábradlím nebo jinou mechanicky odolnou a stabilní
ochrannou konstrukcí.

(4) Lineární a bodový činitel prostupu tepla vlivem předsazených částí
staveb a lodžie musí být v souladu s potřebným nízkým prostupem tepla
obvodovým pláštěm budovy daným normovými hodnotami.

ČÁST PÁTÁ

POŽADAVKY NA TECHNICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB

§ 32

Vodovodní přípojky a vnitřní vodovody

(1) Vodovodní přípojka pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu a
vnitřní vodovod pitné vody nesmí být propojeny s jiným zdrojem vody.

(2) Vodovodní přípojka, popřípadě část vnitřního vodovodu vedeného v
zemi musí být uložena do nezámrzné hloubky nebo se musí chránit proti
zamrznutí.

(3) Vodovodní přípojka musí být vybavena zařízením proti možnému
zpětnému nasátí znečištěné vody z vnitřního vodovodu.

(4) Hlavní uzávěr vnitřního vodovodu se osazuje před vodoměr; musí být
přístupný a jeho umístění musí být viditelně a trvale označeno. Na
odběrných místech vnitřního rozvodu vody lze osadit podružné vodoměry
na studenou a teplou vodu.

(5) Je-li vodovod pro veřejnou potřebu řešen zvlášť pro pitnou a
užitkovou vodu, musí být takto řešen i vnitřní vodovod.

(6) Potrubí studené vody musí být tepelně izolováno. Rozvodné a
cirkulační potrubí teplé vody musí být tepelně izolováno. Potrubí
podléhající korozi musí být proti ní chráněno.

§ 33

Kanalizační přípojky a vnitřní kanalizace

(1) Je-li kanalizace pro veřejnou potřebu oddílná, musí být i vnitřní
kanalizace oddílná. Vnitřní oddílná kanalizace musí být na jednotnou
kanalizaci pro veřejnou potřebu připojena jednotnou kanalizační
přípojkou.

(2) Potrubí kanalizační přípojky musí být uloženo do nezámrzné hloubky
nebo se musí chránit proti zamrznutí.

(3) Čisticí tvarovky se nesmí osadit v místnostech, ve kterých by
případný únik odpadní vody mohl ohrozit zdravé podmínky při užívání
stavby.

(4) Větrací potrubí vnitřní kanalizace nesmí být zaústěno do komínů,
větracích průduchů, instalačních šachet a půdních prostor a musí být
vyvedeno nejméně 500 mm nad úroveň střešního pláště. Nad pochůzné
střechy a terasy musí být větrací potrubí vnitřní kanalizace umístěno v
souladu s normovými hodnotami tak, aby nedošlo k obtěžování a
ohrožování okolí.

(5) V místnostech a v prostorech s mokrým čistěním podlah, se zásobníky
vody a se zařizovacími předměty, které nejsou napojeny na vnitřní
kanalizaci, musí být osazena podlahová vpusť. Pokud to druh provozu
vyžaduje, vpusť se opatří lapačem nečistot.

(6) V záplavovém území^20) a tam, kde je třeba území či stavby chránit
proti zpětnému vzdutí v kanalizaci pro veřejnou potřebu při povodni, a
v ostatních územích, kde hrozí nebezpečí zpětného vzdutí odpadních vod
v kanalizaci pro veřejnou potřebu při přívalovém dešti, musí být
vnitřní kanalizace vybaveny zařízením proti zpětnému toku, nebo
uzávěrem.

§ 34

Připojení staveb k distribučním sítím, vnitřní silnoproudé rozvody a
vnitřní rozvody sítí elektronických komunikací

(1) Vnitřní silnoproudé rozvody se připojují na distribuční sítě
přípojkou, nebo rozšířením distribuční soustavy elektřiny. Vnitřní
rozvody elektronických komunikací se připojují na vnější síť
elektronických komunikací přípojkou.

(2) Elektrický rozvod musí podle druhu provozu splňovat v souladu s
normovými hodnotami požadavky na

a) bezpečnost osob, zvířat a majetku,

b) provozní spolehlivost v daném prostředí při určeném způsobu provozu
a vlivu prostředí,

c) přehlednost rozvodu, umožňující rychlou lokalizaci a odstranění
případných poruch,

d) snadnou přizpůsobivost rozvodu při požadovaném přemísťování
elektrických zařízení a strojů,

e) dodávku elektrické energie pro zařízení, která musí zůstat funkční
při požáru,

f) zamezení vzájemných nepříznivých vlivů a rušivých napětí při
křižování a souběhu silnoproudých vedení a vedení elektronických
komunikací,

g) v elektrických rozvodech staveb instalovat vždy zařízení s takovou
elektromagnetickou kompatibilitou^21) a odolností, aby tato zařízení v
elektromagnetickém prostředí uspokojivě fungovala, aniž by sama
způsobovala nepříznivé elektromagnetické rušení jiného zařízení v tomto
prostředí.

(3) Transformační stanice a náhradní zdroje elektrické energie umístěné
v budovách musí vyhovět všem požadavkům na zajištění bezpečnosti,
hygienickým požadavkům, požadavkům na ochranu životního prostředí a
požárně bezpečnostním požadavkům.

(4) Stavba musí umožňovat vstup silnoproudých kabelů a kabelů sítí
elektronických komunikací do budovy, umístění rozvodných skříní a
provedení vnitřních silnoproudých rozvodů a vnitřních rozvodů sítí
elektronických komunikací až ke koncovým bodům sítě. Požadavky na
koncové body sítě elektronických komunikací jsou upraveny jiným právním
předpisem^22). Vnitřní silnoproudé rozvody a vnitřní rozvody sítí
elektronických komunikací musí splňovat požadavky na zabezpečení proti
zneužití.

(5) Každá stavba musí mít trvale přístupné a viditelně trvale označené
zařízení umožňující vypnutí elektrické energie.

(6) U staveb se zřizuje hlavní ochranná přípojnice a její uzemnění se
provede propojením se základovým zemničem.

(7) Zásuvky se jmenovitým proudem nepřesahujícím 16 A musí splňovat
národně stanovené parametry. Minimální vybavení bytu elektrickým
zařízením a přístroji je dáno normovými hodnotami.

§ 35

Plynovodní přípojky a odběrná plynová zařízení

(1) Pro plynovodní přípojku a odběrné plynové zařízení musí být použit
jen materiál, který odpovídá účelu použití, druhu rozváděného média a
danému provoznímu přetlaku.

(2) Plynovodní přípojka a rozvod plynu musí být dimenzovány tak, aby
byl zajištěn potřebný provozní přetlak pro všechny plynové spotřebiče.
Odběrné plynové zařízení musí být navrženo a provedeno s ohledem na
možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení
nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob
instalace rozvodu plynu ve stavbě je dán normovými hodnotami.

(3) Na začátku odběrného plynového zařízení musí být instalován hlavní
uzávěr plynu umístěný na trvale přístupném a větratelném místě a musí
být viditelně trvale označen. Nesmí být umístěn uvnitř stavby v
místnostech nebo obtížně přístupných prostorech, které by mohly být v
případě požáru budovy znepřístupněny.

(4) Potrubí rozvodu plynu se ukládá do ochranné konstrukce, která je
provedena podle normových hodnot

a) pro zajištění ochrany před poškozením mechanickým nebo korozí,

b) při průchodu dutými a nepřístupnými konstrukcemi,

c) při průchodu obvodovými zdmi a základy.

(5) Připojené spotřebiče^23) musí vyhovovat danému druhu plynu a
provoznímu přetlaku plynu a mohou být podle svého provedení umístěny
pouze v prostorách, které svým objemem, účelem a popřípadě množstvím
přiváděného spalovacího vzduchu odpovídají jmenovitému tepelnému výkonu
a funkci spotřebiče. U staveb umístěných v záplavových územích musí být
uzávěry plynu mimo dosah hladiny vody, pro kterou bylo záplavové území
stanoveno.

§ 36

Ochrana před bleskem

(1) Ochrana před bleskem se musí zřizovat na stavbách a zařízeních tam,
kde by blesk mohl způsobit

a) ohrožení života nebo zdraví osob, zejména ve stavbě pro bydlení,
stavbě s vnitřním shromažďovacím prostorem, stavbě pro obchod,
zdravotnictví a školství, stavbě ubytovacích zařízení nebo stavbě pro
větší počet zvířat,

b) poruchu s rozsáhlými důsledky na veřejných službách, zejména v
elektrárně, plynárně, vodárně, budově pro spojová zařízení a nádraží,

c) výbuch zejména ve výrobně a skladu výbušných a hořlavých hmot,
kapalin a plynů,

d) škody na kulturním dědictví, popřípadě jiných hodnotách, zejména v
obrazárně, knihovně, archivu, muzeu, budově, která je kulturní
památkou,

e) přenesení požáru stavby na sousední stavby, které podle písmen a) až
d) musí být před bleskem chráněny,

f) ohrožení stavby, u které je zvýšené nebezpečí zásahu bleskem v
důsledku jejího umístění na návrší nebo vyčnívá-li nad okolí, zejména u
továrního komína, věže, rozhledny a vysílací věže.

(2) Pro stavby uvedené v odstavci 1 musí být proveden výpočet řízení
rizika podle normových hodnot k výběru nejvhodnějších ochranných
opatření stavby.

(3) Pro uzemnění systému ochrany před bleskem se u staveb zřizuje
přednostně základový zemnič.

§ 37

Vzduchotechnická zařízení

(1) Vzduchotechnické zařízení musí zajistit takové parametry vnitřního
ovzduší větraných prostorů, aby vyhovělo hygienickým a technologickým
požadavkům. Jeho provoz musí být bezpečný, hospodárný, nesmí ohrožovat
životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat. Vzduchotechnické zařízení
musí umožnit požadované pravidelné čištění a údržbu.

(2) Výfuk odpadního vzduchu musí být proveden a umístěn podle normových
hodnot tak, aby neobtěžoval a neohrožoval okolí. Výdechy odpadního
vzduchu musí být vzdáleny nejméně 1,5 m od nasávacích otvorů venkovního
vzduchu, východů z chráněných únikových cest, otvorů pro přirozené
větrání chráněných, popřípadě částečně chráněných únikových cest a 3 m
od nasávacích a výfukových otvorů sloužících nucenému větrání
chráněných únikových cest.

(3) Nastává-li při dopravě vzduchu s vysokým obsahem vodních par
nebezpečí kondenzace, musí být vzduchovod vodotěsný, provedený ve spádu
a opatřen odvodněním.

(4) Vzduchotechnická zařízení v provozech s vysokou intenzitou výměny
vzduchu musí mít zajištěno zpětné získávání tepla z odváděného vzduchu
zařízením s ověřenou dostatečnou účinností, pokud se neprokáže
například energetickým auditem, že takové řešení není v daných
podmínkách vhodné.

(5) U budov s klimatizačním systémem se musí doložit jejich dostatečná
tepelná stabilita v letním období a využití jiných ekonomicky vhodných
technických možností chlazení budovy. Tepelná stabilita klimatizovaných
místností je dána normovými hodnotami.

§ 38

Vytápění

(1) Technické vybavení zdrojů tepla musí umožnit hospodárný, bezpečný a
spolehlivý provoz a je nutné brát zřetel na možnosti proveditelnosti
alternativních zdrojů vytápění^24). V případě instalace tepelných
spotřebičů na tuhá paliva musí být k dispozici prostor na uskladnění
tuhých paliv.

(2) Kotle a spotřebiče musí mít zajištěn přívod spalovacího a větracího
vzduchu. Odvod spalin, kondenzátu ze spalin a dalších škodlivin nesmí
ohrožovat životní prostředí a zdraví osob nebo zvířat.

(3) Výpočet tepelných ztrát budov je dán normovými postupy.

(4) Ve stavbách se zvýšeným nebezpečím úrazu, zejména v předškolních a
školských zařízeních, musí být instalovaná otopná tělesa opatřena
ochrannými kryty, které však nesmí bránit řádnému sdílení tepla z
otopných těles do okolí.

(5) V otopných soustavách musí být osazena zařízení umožňující měření a
nastavení parametrů otopných soustav. Při provozu otopných soustav se
musí zajistit řízení tepelného výkonu v závislosti na potřebě tepla.

(6) Při dodávce tepla z vnějšího zdroje musí být na vstupu do vnitřní
otopné soustavy stavby a na výstupu z ní osazen hlavní uzávěr topného
média.

(7) Zařízení uvedená v odstavci 5 a hlavní uzávěry topného média musí
být přístupné a zabezpečené proti neoprávněné manipulaci.

(8) Rozvody otopné soustavy vedené technickými podlažími musí být
izolované.

ČÁST ŠESTÁ

ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY PRO VYBRANÉ DRUHY STAVEB

§ 39

Bytové domy

(1) V bytovém domě^25) musí být vymezen dostatečný prostor pro
odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor
situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu
na směsný komunální odpad v přiměřené vzdálenosti od bytového domu s
napojením na pozemní komunikaci.

(2) Bytové domy musí být vybaveny úklidovou komorou s výlevkou pro
úklid společných částí domu.

(3) Prostor hlavního domovního schodiště bytového domu musí mít denní
osvětlení.

§ 40

Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

(1) V rodinném domě^25) musí být vymezen dostatečný prostor pro
odkládání směsného komunálního odpadu. Není-li možné takovýto prostor
situovat v domě, je třeba vymezit stálé stanoviště pro sběrnou nádobu
na směsný komunální odpad na pozemku rodinného domu nebo na přilehlém
pozemku stejného vlastníka.

(2) Světlá výška obytných místností v rodinném domě a pobytových
místností ve stavbě pro rodinnou rekreaci^25) musí být nejméně 2500 mm,
v podkroví 2300 mm. V obytných a pobytových místnostech se šikmým
stropem musí být nejmenší světlá výška dosažena alespoň nad polovinou
podlahové plochy místnosti.

(3) Sklon schodišťových ramen hlavních schodišť do obytných podlaží v
rodinném domě a ve stavbě pro rodinnou rekreaci nesmí být větší než
35°; nepřesáhne-li konstrukční výška 3000 mm, je možno zvýšit sklon
schodišťových ramen až na 41°. V jednom rameni smí být nejvýše 18
schodišťových stupňů.

(4) U hlavních schodišť a u chodeb v rodinném domě a ve stavbě pro
rodinnou rekreaci musí být nejmenší podchodná výška 2100 mm a nejmenší
průchodná šířka 900 mm; u pomocných schodišť je nejmenší průchodná
šířka 750 mm.

§ 41

Stavby se shromažďovacím prostorem

(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny
tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře
zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její
blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být
zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.

(2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo
dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací
prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh
prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami.

(3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro
shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány
rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a
schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více
než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich
ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť
v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za
dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k
zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna
samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno
pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se
záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál
musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost.
Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně.
Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.

(6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3000 mm smí mít sklon
nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

(7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

§ 42

Stavby pro obchod

(1) Ve stavbách pro obchod musí mít hlavní dopravní komunikace v
prodejních místnostech průchozí šířku alespoň 2000 mm, v přízemí 2500
mm. Na jejich křížení musí být umístěny ukazatele k východům, únikovým
cestám a hlavnímu schodišti.

(2) Vstupy pro příchod zákazníků musí být oddělené od vstupů sloužících
provozu.

(3) U staveb pro obchod s počtem parkovacích stání 50 a více se musí
zajistit napojení z přilehlé pozemní komunikace, pro odbočení vlevo
levým odbočovacím pruhem.

(4) Stavby pro obchod musí být vybaveny samostatnou místností se
záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže a ženy obojí s
předsíní a umyvadlem, popřípadě místností pro matky s dětmi, v počtu
odpovídajícím kapacitě stavby.

Stavby ubytovacích zařízení

§ 43

(1) Stavba ubytovacího zařízení^25) se zařazuje podle požadavků na
plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené
normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má
vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a
člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd.
Turistické ubytovny se zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a
bungalovy se zařazují do čtyř tříd.

(2) Prostory vstupní části stavby ubytovacího zařízení musí umožňovat
plynulý příjem a odbavení hostů.

(3) Minimální šířka chodeb pro hosty je 1500 mm, nejmenší průchozí
šířka schodiště pro hosty je 1100 mm. Nejmenší šířka chodby pro
zaměstnance je 1200 mm, nejmenší průchozí šířka schodiště pro
zaměstnance je 1100 mm. Komunikace zaměstnanců se nesmí křížit s
komunikacemi hostů.

(4) Světlá výška pokoje hosta musí být minimálně 2600 mm. V části
pokoje se šikmým stropem se do jeho plochy započítává plocha, jejíž
světlá výška je nejméně 1600 mm. Plocha pokoje pod šikmým stropem může
zaujímat nejvýše 30 % celkové plochy pokoje.

(5) Předsíň pokoje hosta musí mít minimální průchozí šířku 900 mm, u
pokojů určených k ubytování osob s omezenou schopností pohybu a
orientace musí být průchozí šířka předsíně minimálně 1 500 mm a délka
minimálně 2 200 mm; nemusí být od pokoje hosta oddělena dveřmi.

§ 44

(1) Nejmenší plocha pokoje v ubytovací jednotce v členění do tříd činí

a) 8 m2 u jednolůžkového pokoje, 12,6 m2 u dvoulůžkového pokoje pro
třídu jedna a dvě hvězdičky,

b) 9,5 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro
třídu tři hvězdičky,

c) 11,4 m2 u jednolůžkového pokoje, 13,3 m2 u dvoulůžkového pokoje pro
třídu čtyři hvězdičky,

d) 12 m2 u jednolůžkového pokoje, 16 m2 u dvoulůžkového pokoje pro
třídu pět hvězdiček.
Jestliže u ubytovací jednotky třídy jedna až tři hvězdičky má pokoj
více než dvě lůžka, pro každé další lůžko se nejmenší podlahová plocha
pokoje zvětšuje o 5 m2.

(2) Hygienické zařízení ubytovací jednotky musí mít plochu nejméně 4
m2.

(3) Ubytovací jednotky v ubytovacích zařízeních do třídy tři až pět
hvězdiček musí mít hygienické zařízení. U ostatních ubytovacích
zařízení musí být v pokoji alespoň umyvadlo s tekoucí vodou. V těchto
případech je nutno na každém podlaží, nejméně však na každých 10
pokojů, zřídit koupelnu s vanou nebo se sprchovým koutem a umyvadlem, a
dále záchod uspořádaný odděleně pro muže a pro ženy, s předsíní a
umyvadlem.

(4) Stavba ubytovacího zařízení s více než třemi nadzemními podlažími
musí být vybavena výtahem.

(5) V části ubytovacího zařízení, kde jsou poskytovány stravovací
služby a kde je provozována společenská nebo kulturní činnost, musí být
samostatná místnost se záchodovou mísou pro veřejnost odděleně pro muže
a pro ženy obojí s předsíní a umyvadlem. Požaduje se

a) pro ženy jedna záchodová mísa na 10 žen, pro každých dalších 20 žen
jedna další záchodová mísa,

b) pro muže jedna záchodová mísa a jedno pisoárové stání nebo mušle na
10 mužů, pro každých dalších 40 mužů jedna další záchodová mísa a jedno
pisoárové stání nebo mušle.

(6) Podle ustanovení odstavce 5 se postupuje i u samostatných
provozoven stravovacích služeb.

§ 45

(1) Hygienická zařízení v částech ubytovacích zařízení uvedených v § 45
odst. 5 a v samostatných provozovnách stravovacích služeb musí být
vybavena podtlakovým větráním, které musí být v provozu po celou jejich
provozní dobu, pokud není instalována časová regulace.

(2) Každé ubytovací zařízení musí být připojeno na veřejnou telefonní
síť. Ubytovací zařízení s ubytovací kapacitou vyšší než 75 osob musí
být vybaveno rozhlasem umožňujícím řízení evakuace. Ubytovací zařízení
s ubytovací kapacitou vyšší než 30 osob musí být vybaveno zařízením pro
akustický a optický signál vyhlášení poplachu.

(3) Všechny únikové cesty musí mít nouzové osvětlení a vyznačený směr
úniku.

(4) Rozvody vzduchotechnických zařízení musí být z nehořlavých hmot.
Vzduchotechnické zařízení v ubytovací části nesmí být napojeno na
vzduchotechnické zařízení kuchyní.

(5) Hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů
pro vnitřní prostředí pobytových místností jsou stanoveny jiným právním
předpisem^26).

§ 46

Stavby pro výrobu a skladování

(1) Schodiště ve stavbách pro výrobu a skladování musí mít první a
poslední stupeň schodišťového ramene výrazně rozeznatelný od okolní
podlahy.

(2) Vnitřní povrchy stěn, podlah a jiných konstrukcí v provozech
prašných nebo v provozech s výskytem škodlivých látek musí být snadno
čistitelné.

(3) Pracoviště bez denního osvětlení nebo s uměle vytvářeným
mikroklimatem se smí zřizovat při dodržení podmínek hygienických,
bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci.

(4) Ve stavbách pro výrobu a skladování se zřizují hygienická zařízení
v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

§ 47

Garáže

(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních
účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými
hodnotami.

(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické
zařízení v souladu s normovými hodnotami.

(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání
velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými
hodnotami.

(4) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění
jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

(5) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají
podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku
nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par a nebezpečí výbuchu
jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách.

(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde
jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace
musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný
havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.

(7) Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a
provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a
způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo
zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán
normovými hodnotami.

§ 48

Servisy a opravny motorových vozidel, čerpací stanice pohonných hmot

(1) Odpadní vody z čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven
motorových vozidel se upraví v souladu s normovými hodnotami tak, aby
byla dosažena ochrana vod před ropnými látkami požadovaná podle jiného
právního předpisu^27).

(2) Venkovní plochy čerpacích stanic pohonných hmot, servisů a opraven
motorových vozidel, kde dochází ke skladování ropných látek a k jejich
manipulaci, musí být nepropustné pro ropné látky a musí být vyspádovány
do záchytných jímek se spodním odtokem do kanalizace.

(3) U čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel se zřídí
hygienická zařízení v souladu s příslušnými normovými hodnotami.

(4) Světlé výšky místností a prostorů v čerpacích stanicích, servisech
a opravnách motorových vozidel jsou dány normovými hodnotami.

(5) Větrání čerpacích stanic, servisů a opraven motorových vozidel musí
zajistit, aby koncentrace škodlivých látek v ovzduší nepřekročila
normové hodnoty z hlediska ochrany zdraví i nebezpečí výbuchu.

§ 49

Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

a) 3000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na
světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu
12 m3 na jedno dítě,

b) 3300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při
dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné
snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu
5,3 m3 na jednoho žáka,

c) 6000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7000 mm u
tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,

d) 2500 mm u šaten.

(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného
zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené
a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků
se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(3) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních
zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.

(4) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních
škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru
postižení žáků.

(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3000 mm, jsou-li
výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2200 mm, jsou-li
výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží-li tato chodba jako
hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3000 mm.
Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být
1200 mm.

(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U
tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1800 mm x 2100 mm.

(7) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách
speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená
dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech
předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné
vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí
mít teplotu vyšší než 45 °C.

§ 50

Stavby pro hospodářská zvířata

(1) Technické řešení staveb pro hospodářská zvířata musí umožňovat, aby
rychlost proudění, teplota a relativní vlhkost vzduchu, prašnost,
koncentrace plynů, osvětlení a hlučnost byly v mezích, které nejsou pro
zvířata škodlivé. Pokud nároky na zdraví zvířat vyžadují nucené větrání
a úpravu vzduchu, požaduje se nouzový systém, zajišťující jeho
dostatečnou výměnu, úpravu a zabudování zařízení pro signalizaci
poruchy systému.

(2) Řešení, použité materiály a povrchová úprava staveb, zvláště pak
krmné žlaby a další zařízení, s nimiž přicházejí zvířata do styku,
nesmí být z hlediska zdraví zvířat závadné. Potrubní rozvod studené
vody nemusí být tepelně izolován s výjimkou zabránění zamrznutí.
Všechny prvky a části staveb pro ustájení zvířat musí být řešeny a
udržovány tak, aby se zamezilo zranění zvířat.

(3) Povrch podlah a stěn musí být snadno omyvatelný a dezinfikovatelný
v místnostech, kde se vyžaduje zvýšená čistota, zejména u dojíren,
mléčnic, sýráren a samostatných místností pro veterinární zákroky.

(4) Stavby pro chov hospodářských zvířat bez možnosti přirozené výměny
vzduchu a přirozeného osvětlení musí mít zabezpečenou plynulou dodávku
elektrické energie doplněnou nouzovým zdrojem. Výkon nouzového zdroje
elektrické energie se stanoví individuálně na navržený technologický
systém a technické vybavení pro zachování nejdůležitějších životních
funkcí.

(5) Stavby se zřetelem na produkci nebezpečných látek^28) se základním
zabezpečením musí zamezit samovolnému proniknutí látek ohrožujících
jakost vod ze staveb a jejich součástí do okolního terénu a podloží a
následně do povrchových a podzemních vod

a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se
závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními nebo technologickými úpravami,
znemožňujícími únik látek ze stavby vytečením, přetečením nebo
splachem,

c) umístěním nádrží na kapalná minerální hnojiva do záchytných van^29).

(6) Doplňkové zabezpečení staveb se vedle požadavků na jejich základní
zabezpečení uplatňuje při jejich umísťování v oblastech se zvýšenou
ochranou vod a v ochranných pásmech

a) u skladů kapalných minerálních hnojiv, u jímek a nádrží na
skladování tekutých statkových hnojiv a u skladů na siláž s obsahem
sušiny menším než 30 %; uvedené skladovací prostory se musí opatřit
kontrolním systémem^28) těch částí, které jsou ve stavbě zakryté, a
které nelze vizuálně kontrolovat,

b) u silážních žlabů na skladování siláže o sušině menší než 30 % a
hnojišť, u kterých je zajištěn samovolný odtok tekutých složek z jejich
skladovacích prostorů, musí být provedena kontrola předepsané kvality
stavebních prací v průběhu výstavby a před uvedením stavby do provozu;
v průběhu provozu se musí cyklicky^28) kontrolovat povrchy s ohledem na
jejich nepropustnost.

§ 51

Doprovodné stavby pro hospodářská zvířata

(1) Obvodové stěny a zastřešení staveb pro dosoušení a skladování sena
a slámy musí zabránit vnikání srážkových vod do skladované hmoty.
Podlaha těchto staveb musí zabránit pronikání vlhkosti do skladované
hmoty. Otvory pro větrání staveb pro dosoušení a skladování sena a
slámy musí mít velikost a umístění odpovídající technologii větrání,
musí splňovat podmínky bezpečnosti práce se zřetelem na technická
zařízení a musí být řešeny tak, aby bránily vnikání ptactva do prostoru
stavby.

(2) Dno hnojiště musí mít podélný sklon směrem k hnojůvkové jímce.
Podélný a příčný sklon dna manipulačních ploch se musí vytvořit tak,
aby hnojůvka a kontaminovaná srážková voda odtékala do sběrných žlábků
nebo kanálků a do jímky.

(3) Výdejní plocha nádrží a jímek na kejdu musí mít zpevněný
nepropustný povrch v šířce příjezdové vozovky a délce použitého
dopravního prostředku. Po stranách je chráněna obrubníky vyvýšenými nad
terén a čelními nájezdy vyvýšenými proti niveletě příjezdové komunikace
jako ochrana proti přívalovým dešťovým vodám.

(4) Stavby pro konzervaci a skladování siláže a stavby pro skladování
silážních šťáv musí splňovat podmínky základního a doplňkového
zabezpečení staveb podle § 51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci
nebezpečných látek.

(5) Skladovací a manipulační plochy silážního žlabu s výjimkou
nájezdové a výjezdové rampy musí být zabezpečeny obrubníky nebo příkopy
tak, aby do nich nemohla vnikat přívalová dešťová voda nebo z nich
vytékat tekutina na vodohospodářsky nezabezpečené plochy.

(6) U nezastřešených silážních žlabů musí být na obvodových stěnách
dvoutyčové zábradlí. Tam, kde by překáželo při plnění nebo vybírání,
musí být odnímatelné nebo otočné.

§ 52

Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování produktů rostlinné výroby

(1) Stavby pro posklizňovou úpravu a skladování zrnin a jejich
technické řešení musí

a) být suché, zastřešené, větratelné a čistitelné, s hladkým povrchem
vnitřních stěn a podlahou chráněnou před zemní vlhkostí,

b) umožňovat odběr vzorků pro zhodnocení kvality skladovaného zrna,

c) umožňovat nápravná opatření v případě zvýšení teploty či zvýšení
vlhkosti skladovaného zrna jeho přepouštěním, provzdušňováním, sušením
nebo chlazením,

d) umožnit účinnou ochranu skladovaných produktů proti škodlivému
hmyzu, ptactvu a hlodavcům,

e) zajistit aktivní větrání skladovacího prostoru, případně s regulací
teploty a relativní vlhkosti vzduchu,

f) umožnit dálkové měření teplot skladovaných zrnin a dálkovou kontrolu
zaplnění věžových staveb pro skladování,

g) zajistit omezení prašnosti systémem odsávání, odlučování a oddělení
a zachytávání odpadů z technologických linek.

(2) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování brambor musí udržovat
podmínky pro dlouhodobé skladování brambor a potlačovat nežádoucí
biologické procesy hlíz ve skladovacích prostorech

a) tepelnou izolací,

b) větráním, zařízením pro úpravu teploty, případně relativní vlhkosti,

c) regulací světelných podmínek.

(3) Stavba pro posklizňovou úpravu a skladování ovoce a zeleniny musí
splňovat nároky na udržení nebo i zvýšení kvality jejich jednotlivých
druhů v odpovídajících mikroklimatických podmínkách.

(4) V chladírenských prostorech pro skladování ovoce a zeleniny se
podlahy izolují proti vlhkosti, v prostorech s řízenou atmosférou musí
být podlahy plynotěsné, u větraných skladovacích prostorů ovoce a
zeleniny mimo cibuloviny se izolace proti zemní vlhkosti nepožaduje.

§ 53

Stavby pro skladování minerálních hnojiv

(1) Stavba pro skladování tuhých hnojiv musí zabezpečit jejich příjem
vykládkou ze železničních vagónů nebo silničních nákladních vozidel,
oddělené uskladnění jednotlivých druhů hnojiv do skladovacích sekcí,
boxů nebo nádrží podle požadované kapacity, při respektování fyzikálně
chemických vlastností skladovaných látek.

(2) Konstrukce, obvodový a střešní plášť staveb pro skladování tuhých
hnojiv musí splňovat požadavky na

a) jejich ochranu před účinky klimatu a před nadměrným oteplováním
součástí stavby, na tepelně izolační vlastnosti a na vytvoření prostoru
s požadovanými klimatickými podmínkami podle druhů skladovaných hnojiv,

b) odolnost proti chemickému působení hnojiv a proti korozi,

c) zamezení možnosti pyrolytického rozkladu hnojiv,

d) přenos statického zatížení skladovaných substrátů a technologického
zařízení podle způsobů jejich skladování a manipulace s nimi při plnění
a vyskladňování,

e) uzavíratelnost ze všech stran a zabezpečení proti vniknutí vody a
vlhkosti do skladovacích prostor,

f) omezení technologických otvorů pro minimální výměnu vzduchu a
omezení prašnosti,

g) odolnost podlah proti zemní vlhkosti, vodě, chemickým vlivům, proti
zatížení skladovanými hnojivy a mobilním technologickým zařízením.

(3) Konstrukce podlah a částí stavby pro skladování tuhých hnojiv musí
splňovat podmínky základního a doplňkového zabezpečení staveb podle §
51 odst. 5 a 6 se zřetelem na produkci závadných látek.

(4) Konstrukce staveb pro skladování tuhých, volně sypaných, jemně
mletých práškových vápenatých a hořečnato-vápenatých hnojiv musí
splňovat požadavky technologie a přenosu zatížení zásobníky a zařízením
pro manipulaci včetně skladovaných substrátů.

(5) Požadavky na stavby pro skladování dusičnanu amonného,
vícesložkových hnojiv obsahujících dusičnan amonný a vícesložkových
hnojiv typu NP, NPK, případně i NK obsahujících dusík zčásti nebo zcela
ve formě dusičnanu amonného se stanovují způsobem odpovídajícím
požadavkům, které jsou splněny dodržením normové hodnoty. Musí být
suché a nepodsklepené. Stěny, strop a podlaha skladovacího prostoru
musí mít snadno čistitelnou povrchovou úpravu. Dveře musí mít otevírání
ven. Podlahy nesmí mít kanály nebo otvory, musí být izolovány proti
zemní vlhkosti a není dovoleno jejich krytí asfaltem nebo jinou
organickou hmotou.

§ 53a

Stavby pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin

(1) Základní zabezpečení staveb musí zamezit samovolnému pronikání
látek ohrožujících jakost vod ze staveb do okolního terénu a podloží a
následně do povrchových a podzemních vod

a) nepropustností povrchů a konstrukcí, které přicházejí do styku se
závadnými látkami,

b) odkanalizováním, případně stavebními úpravami znemožňujícími únik
látek ze stavby vytečením, přetečením nebo splachem.

(2) Stavby musí být členěny na

a) úsek příjmu a vyskladnění přípravků a prostředků na ochranu rostlin
se zastřešenou manipulační plochou s rampou a záchytným havarijním
prostorem,

b) úsek skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin pro
oddělené skladování jednotlivých druhů, prázdných znečištěných obalů
pro zpětný odběr^30), úsek musí být samostatně odvětratelný s možností
temperování a sledování teploty vzduchu,

c) úsek pomocných a hygienických provozů samostatně odvětratelný s
možností temperování, zejména umývárny, WC a šatny.

(3) Podlaha musí být nepropustná pro kapaliny, odolná proti chemickým
účinkům uskladněných přípravků, s povrchem umožňujícím snadné čištění a
vyspádovaná do samostatné havarijní jímky.

(4) Kanalizační systém musí být řešen jako oddělený pro srážkové,
splaškové a odpadní vody kontaminované přípravky.

(5) Stavba pro skladování přípravků a prostředků na ochranu rostlin
musí být vybavena havarijní jímkou, která musí mít povrch odolný proti
chemickým účinkům uskladněných přípravků a musí být zabezpečena proti
přítoku srážkové vody z okolních ploch a proti pronikání podzemní vody.
Musí být dimenzována minimálně na 10 % celkového objemu skladovaných
kapalin, avšak nejméně na celý objem jednoho největšího skladovaného
přepravního obalu nebo nádoby.

(6) Podlaha příručního skladu musí být nepropustná pro kapaliny, odolná
proti chemickým účinkům uskladněných přípravků a prostředků na ochranu
rostlin, musí být opatřena zvýšeným soklem po obvodu stěn včetně
dveřního prahu jako náhrada za havarijní jímku. Příruční sklad musí být
samostatně odvětratelný s možností temperování a sledování teploty
vzduchu, technické a dispoziční řešení musí umožňovat uložení přípravků
a prostředků na ochranu rostlin přehledně a odděleně podle druhu
nebezpečnosti v přepravních obalech, kontejnerech a nádobách, oddělené
ukládání znečištěných obalů^30), osobních ochranných pracovních
prostředků a oděvů, při dodržování podmínek hygienických, bezpečnosti
práce a ochrany zdraví při práci. Na příruční sklad se nevztahují
odstavce 1 až 5.

ČÁST SEDMÁ

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 54

Výjimky

Za podmínek stanovených v § 169 stavebního zákona lze v odůvodněných
případech povolit výjimku z ustanovení § 5 odst. 2, § 10 odst. 3 a 5, §
11 odst. 2, § 12 odst. 2, § 13 odst. 2, § 18 odst. 6, § 40 odst. 4, §
41 odst. 5, § 44 odst. 2.

§ 55

(1) Slouží-li části jedné stavby rozdílným účelům, posuzují se
jednotlivé části samostatně podle příslušných ustanovení této vyhlášky.

(2) Odchylky od norem jsou přípustné, pokud se prokáže, že navržené
řešení odpovídá nejméně základním požadavkům na stavby uvedeným v § 8.

§ 56

Přechodné ustanovení

U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná před
účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

§ 57

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se:

1. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na
výstavbu.

2. Vyhláška č. 491/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o
obecných technických požadavcích na výstavbu.

3. Vyhláška č. 502/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/1998 Sb., o
obecných technických požadavcích na výstavbu.

4. Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro
zemědělství.

§ 58

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.

Ministr:

Ing. Vondruška v. r.

Vybraná ustanovení novel

Čl. III vyhlášky č. 20/2012 Sb.

Přechodné ustanovení

U staveb, pro které byla projektová dokumentace zpracovaná před
účinností této vyhlášky, se postupuje podle dosavadní právní úpravy.

1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů.

2) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.

3) Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých
souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně
a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou
potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích),
ve znění pozdějších předpisů.

7) Vyhláška č. 423/2001 Sb., kterou se stanoví způsob a rozsah
hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních
vod a další podrobnosti jejich využívání, požadavky na životní
prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného
posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických
podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních
minerálních vod a o stavu životního prostředí přírodních léčebných
lázní (vyhláška o zdrojích a lázních).

8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany
staveb.

9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně
některých souvisejících zákonů.

Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany
obyvatelstva.

10) Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými
účinky hluku a vibrací.

11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších
předpisů.

Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

12) § 122 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a
stavebním řádu (stavební zákon).

13) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím
zářením.

14) Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších
zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění
pozdějších předpisů.

15) Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany
zdraví při práci.

16) Vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v
nízkotlakých kotelnách.

17) § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.

18) Nařízení vlády č. 146/2007 Sb., o emisních limitech a dalších
podmínkách provozování spalovacích stacionárních zdrojů znečišťování
ovzduší.

19) Nařízení vlády č. 27/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na výtahy, ve znění pozdějších předpisů.

20) Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla,
ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.

21) Nařízení vlády č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na
výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility.

22) Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 327/2006 Sb., kterou se stanoví charakteristiky přiměřených
požadavků na připojení v pevném místě k veřejné telefonní síti a na
přístup v pevném místě k veřejně dostupné telefonní službě a podmínky
přístupu k internetu v rámci univerzální služby.

23) Nařízení vlády č. 22/2003 Sb., kterým se stanoví technické
požadavky na spotřebiče plynných paliv.

24) Vyhláška č. 195/2007 Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k
politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci, závazných
stanovisek při ochraně zájmů chráněných zákonem č. 406/2000 Sb., o
hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a podmínky pro
určení energetických zařízení.

25) Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání
území.

26) Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity
chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí
pobytových místností některých staveb.

27) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu
a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve
znění pozdějších předpisů.

28) § 39 zákona č. 254/2001 Sb., ve znění zákona č. 20/2004 Sb.

Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se závadnými
látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu a rozsahu hlášení
havárií, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých
následků.

29) § 3 vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání
hnojiv, ve znění vyhlášky č. 91/2007 Sb.

30) Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů (zákon
o obalech), ve znění pozdějších předpisů.

Zdroj: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-268-2009-sb-o-technickych-pozadavcich-na-stavby

Reference

V regionu Praha o okolí provádíme nejlevnější revize hasicích přístrojů, hydrantů a dalších požárně bezpečnostních zařízení.

Revize provádíme VŽDY s platným oprávněním a pojištěním odpovědnosti vztahující se k technicko - organizační činnosti v požární ochraně.

Vytvořil Matyáš Kalenda © 2014. Všechna práva vyhrazena.